Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních stavů řeky Jizery
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Ferbar, Petr (oponent)
Dlouhodobé a intenzivní využívání vodních toků člověkem vedlo v rozsáhlé míře k jejich degradaci. V poslední době se však rozrůstají snahy o zlepšení ekologického stavu vodních ekosystémů, které jsou založené na studiu hydromorfologických charakteristik přirozených vodních toků a identifikaci referenčních podmínek. Cílem této práce byl hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních podmínek na řece Jizeře. Výběr lokalit vhodných pro identifikaci referenčních stavů proběhl pomocí distančních dat na základě předem zvolených kritérií, která eliminovala výrazné antropogenní ovlivnění koryta a údolní nivy. Ve vybraných lokalitách byl následně proveden hydromorfologický průzkum pomocí metodik River Habitat Survey (Environment Agency, 2003), Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) a REFCON (Šmerousová a Matoušková, 2014a). Lokality, jejichž hydromorfologický stav vyšel dle metodiky Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) velmi dobrý, sloužily k identifikaci typově referenčních stavů na řece Jizeře pro dotčené typy. Dále byla hodnocena fyzikálně-chemická složka na základě ČSN 75 7221 (1998) a metodiky Rosendorf a kol. (2011) a biologická složka makrozoobentos dle metodiky Opatřilová a kol. (2011). Fyzikálně-chemická složka dosáhla I - II třídy jakosti (ČSN, 1998) a...
Hydromorfologický průzkum a typově specifické referenční podmínky vodních toků
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Rámcová směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS) má za cíl dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, který se skládá ze 3 složek - biologického, fyzikálně-chemického a hydromorfologického stavu. Aby byly tyto stavy srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi EU, jsou stavy jednotlivých složek vyjádřeny jako velikost odchylky od tzv. referenčního stavu. Referenční stav odpovídá přírodnímu (nebo přírodě blízkému) stavu bez antropogenních narušení (či jen s velmi malými narušeními), kterými jsou různé modifikace toků či způsob hospodaření v dosahu inundačního území toku. Tato bakalářská práce se zabývá rešerší odborné literatury sloužící jako podklad pro definování hydromorfologických typově specifických referenčních stavů v kontextu RS (2000/60/ES). Je zde uvedena problematika klasifikace a typologie vodních toků, platná legislativa související s danou problematikou, metody hydromorfologického průzkumu ve vybraných státech a v závěru jsou definovány možné hydromorfologická parametry vhodné pro stanovení hydromorfologických typově specifických referenčních podmínek v ČR. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, ekologický stav, přírodní stav, přírodě blízký stav, hydromorfologický průzkum, modifikace toků
Hodnocení revitalizačních efektů na vodních tocích se zaměřením na hydromorfologii
Šolc, Jakub ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tichý, Vojtěch (oponent)
V poslední době je v oboru revitalizací vodních toků diskutována problematika hodnocení úspěšnosti a kvantifikace efektů, které by revitalizační opatření měla přinášet. Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením revitalizačních efektů se zaměřením na hydromorfologii. V rešeršní části práce jsou stručně představeny současné poznatky z oborů hydromorfologie a fluviální geomorfologie. Zahrnuty jsou také aktuální poznatky a metodické postupy zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Pro vyhodnocení revitalizačních efektů byla na základě rešerše odborné literatury a metody EcoRivHab navržena metoda, která kvantifikuje revitalizační efekty na základě vybraných parametrů. Tato metoda byla následně v praktické části práce aplikována na revitalizovaném úseku Litovického potoka v obci Hostivice. Výsledky práce prokázaly, že tato revitalizace znamenala pro Litovický potok výrazné zlepšení (v průměru o +33,74 %). Největší pozitivní efekt byl zaznamenán u parametru maximální rychlosti proudění (+84,9 %), naopak jediný negativní efekt byl shledán u parametru struktura břehové vegetace (-1,8 %). Klíčová slova: vodní toky, revitalizace vodních toků, revitalizační efekt, hydromorfologie, hydromorfologický průzkum
Hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních stavů řeky Jizery
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Ferbar, Petr (oponent)
Dlouhodobé a intenzivní využívání vodních toků člověkem vedlo v rozsáhlé míře k jejich degradaci. V poslední době se však rozrůstají snahy o zlepšení ekologického stavu vodních ekosystémů, které jsou založené na studiu hydromorfologických charakteristik přirozených vodních toků a identifikaci referenčních podmínek. Cílem této práce byl hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních podmínek na řece Jizeře. Výběr lokalit vhodných pro identifikaci referenčních stavů proběhl pomocí distančních dat na základě předem zvolených kritérií, která eliminovala výrazné antropogenní ovlivnění koryta a údolní nivy. Ve vybraných lokalitách byl následně proveden hydromorfologický průzkum pomocí metodik River Habitat Survey (Environment Agency, 2003), Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) a REFCON (Šmerousová a Matoušková, 2014a). Lokality, jejichž hydromorfologický stav vyšel dle metodiky Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) velmi dobrý, sloužily k identifikaci typově referenčních stavů na řece Jizeře pro dotčené typy. Dále byla hodnocena fyzikálně-chemická složka na základě ČSN 75 7221 (1998) a metodiky Rosendorf a kol. (2011) a biologická složka makrozoobentos dle metodiky Opatřilová a kol. (2011). Fyzikálně-chemická složka dosáhla I - II třídy jakosti (ČSN, 1998) a...
Hydromorfologický průzkum a typově specifické referenční podmínky vodních toků
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Králová, Magdalena (oponent)
Rámcová směrnice o vodní politice 2000/60/ES (RS) má za cíl dosáhnout dobrého ekologického stavu vodních toků, který se skládá ze 3 složek - biologického, fyzikálně-chemického a hydromorfologického stavu. Aby byly tyto stavy srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi EU, jsou stavy jednotlivých složek vyjádřeny jako velikost odchylky od tzv. referenčního stavu. Referenční stav odpovídá přírodnímu (nebo přírodě blízkému) stavu bez antropogenních narušení (či jen s velmi malými narušeními), kterými jsou různé modifikace toků či způsob hospodaření v dosahu inundačního území toku. Tato bakalářská práce se zabývá rešerší odborné literatury sloužící jako podklad pro definování hydromorfologických typově specifických referenčních stavů v kontextu RS (2000/60/ES). Je zde uvedena problematika klasifikace a typologie vodních toků, platná legislativa související s danou problematikou, metody hydromorfologického průzkumu ve vybraných státech a v závěru jsou definovány možné hydromorfologická parametry vhodné pro stanovení hydromorfologických typově specifických referenčních podmínek v ČR. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, ekologický stav, přírodní stav, přírodě blízký stav, hydromorfologický průzkum, modifikace toků

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.